Třezalka
Třezalka tečkovaná je vytrvalá statná bylina dorůstající až do výšky jednoho metru. Charakteristickými znaky jsou především zlatožlutá barva květů a dřevnatý stonek. Třezalka roste v téměř celé Evropě, Asii a dokonce i v částech Afriky, přičemž vyhledává slunné stráně, meze, travnaté louky i okraje lesních cest, na nadmořské výšce jí nezáleží.
Latinský název: Hypericum perforatum
Využití a účinné látky
Nať třezalky obsahuje kromě celé řady tříslovin, flavonových glykosidů a silic také celou řadu vitamínů, z nichž nejvýznamnější je imunitu podporující vitamín C. V současné době se třezalka používá primárně pro léčbu depresí a úzkostných stavů, ale podle některých zkušeností pomáhá s rekonvalescencí po některých typech úrazů a dokáže vzhledem k protizánětlivým účinkům také bojovat proti většině ekzémů, což prokázaly i vědecké studie.
Jak ji používat?
Jak tomu v případě bylinek většinou bývá, nejjednoduší je udělat si čaj. V takovém případě je vhodné kombinovat třezalku s dobromyslí a vrbkou úzkolistou v poměru 1:2:1. Přidat ale můžete i vřes či měsíček. Pokud vás přepadá depresivní nálada, je vhodné čaj pít alespoň 10 dní v kuse. Rovněž si ale z třezalky můžete udělat i tinkturu, která vám může pomoci při bolestech hlavy, nervové slabosti i problémech s přepracováním.
Zajímavosti o třezalce
● Listy třezalky obsahují červení barvivo zvané hypericin. Pokud ho spásly krávy, zbarvilo se jejich mléko do červena, což ve středověku značilo uhranutí dobytka čarodějnicí.
● Třezalka se nesmí používat před opalováním, protože může vyvolávat alergickou reakci a způsobit větší citlivost na sluneční záření.
● Třezalka není vhodná pro osoby s velmi nízkým krevním tlakem, těžkou formou cukrovky nebo přecitlivělostí na UV záření.
● Třezalka by se neměla používat dlouhodobě, je vhodná pouze při obtížích, případně je nutné ji po čase na pár týdnů vysadit.
● Třezalku je možné používat jako indikátor kvality ovzduší - v přítomnosti rtuti, fluoru či některých oxidů dochází k nekróze listů.
Použité zdroje
[1] KNAUEROVÁ, Marta a Jana DRNKOVÁ. Atlas bylin. Ilustroval Attila VÖRÖS. Brno: Edika, 2017. ISBN 978-80-266-1096-0.
[2] NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽĎÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme - sbíráme - využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. Praha: Arista Books, 2015. ISBN 978-80-87867-21-1.
[3] STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2009-. ISBN 978-80-247-2312-9.
[4] SCHEMPP, Christoph M. et al. Topical treatment of atopic dermatitis with St. John’s wort cream – a randomized, placebo controlled, double blind half-side comparison. Phytomedicine. 2003 (dostupné z https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12807340/)