Sporýš lékařský

Sporýš lékařský je vytrvalá bylina standardně dorůstající do výšky okolo 50 cm. Má fialovo-růžové květy, řapíkaté jednoduché listy, přímou čtyřhrannou lodyhu a hnědé tvrdky uzavřené v kalichu, který se po dozrání rozpadá. Z chemického hlediska je sporýš bohatý zejména na hořčiny, třísloviny, glykosidy, silice, alkaloidy a enzymy.

Latinský název: Verbena officinalis

Využití
Lidové léčitelství využívá především sušenou nať (tedy celou nadzemní část rostliny - list, stonek i květ), čerstvá se využívá primárně lodyha či mladé výhonky. Sporýš se již od pradávna používá coby bylinka podporující správné trávení, optimální činnost ledvin a jater a některé herbáře dokonce popisují jeho schopnost podpořit organismus k lepšímu zvládání stresu. Obsažené silice podporují vykašlávání, jiné zastoupené látky dokáží pomáhat při tenzních bolestech hlavy.

Jak sporýše používat?
Sporýš má poměrně zvláštní násladlou vůni zdánlivě připomínající citron. Kromě klasického nálevu, který mimochodem působí skoro zázračně na vaše zažívání, je tedy možné ho používat také na dochucení různých dezertů i jiných receptů. Sušenou nať sporýše je možné rozmixovat s cukrem (nebo se solí - podle toho, zda chcete tuto bylinu používat ve sladkých, nebo slaných jídlech) a nechat ve skleněné, ideálně zatmavené, nádobě. Je možné ho používat i čerstvý a v takovém případě se hodí do salátů, omáček i zálivek. Jen je třeba mít na paměti, že právě utržená lodyha má nahořklou chuť.

Zajímavosti o sporýši
●     Již staří Římané se při oslavách Nového roku pro štěstí obdarovávali květinami, v nichž sporýš figuroval.
●     Staročeština pojmenovala tento rod jako “železník” - podle lidových pověr měl totiž chránit člověka, který ho nosil v kapse, před střelami.
●     Dříve lidé věřili, že sporýš zvyšuje tvorbu mléka u žen, které ho neustále nosí u sebe.

Použitá literatura
[1] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.