Jitrocel kopinatý
Jitrocel kopinatý je vytrvalá trsnatá bylina dorůstající do výšky až 40 cm. Celkem na našem území roste 7 druhů jitrocelů, primárně se vyskytují na loukách, pastvinách, rumištích i podél polních cest. Co do obsahu látek se v jitroceli kopinatém vyskytují slizové látky s potenciálním pozitivním efektem na zklidnění podrážděného krku, což z jitrocele dělá skvělou bylinku při nachlazení či kataru průdušek. Kromě toho v něm najdeme i třísloviny, vitamín C, zinek, vápník, draslík i měď.
Latinský název: Plantago lanceolata
Využití
Jitrocel je velmi populární a hojně rozšířená léčivka s opravdu širokým spektrem využití. Používá se jak v léčitelství, kde se čaj a sirup používá proti kašli, tak i jako látka zabraňující svědění po bodnutí hmyzem a dokonce bývá hojně přidáván i do různých omáček a salátů, kterým dodá lehce nahořklou chuť.
Jak jitrocel používat?
Tak jako z každé bylinky je i z jitrocele vůbec nejjednodušší udělat čaj. Na hrnek takového čaje je vhodné použít 2 lžičky sušených listů, zalít je vroucí vodou a nechat louhovat klidně 15 minut. Z jitrocele je ale možné vytvořit i sirup proti kašli - v tomto případě je třeba jitrocel pomlít na masovém mlýnku, smíchat s 300ml vody, 300g cukru a 150g medu a na mírném plameni vařit alespoň 10 minut dokud sirup nezhoustne. Stejně tak je možné z jitrocele vytvořit i odvar, kdy stačí několik sušených listů povařit ve zhruba půl litru vody, nechat pár minut louhovat a poté scedit. Takovýto odvar je možné použít například na zanícené oči při zánětu spojivek.
Zajímavosti o jitroceli
● Samotný název pochází z latinského planta, tedy chodidlo. Dříve se jitrocel dokonce opravdu vkládal do bot, aby chránil chodidla při dlouhé a intenzivní chůzi.
● Jitrocel poskytuje velké množství kvalitního pylu, a proto ho včely rády sbírají.
● Květní klásky lze upéct v troubě nebo osmažit v těstíčku a podávat jako přílohu.
● Do stejné čeledi patří i jitrocel indický, který se u nás prodává pod názvem Psyllium a je velmi populární jako zdroj rozpustné vlákniny.
Použitá literatura
[1] KNAUEROVÁ, Marta a Jana DRNKOVÁ. Atlas bylin. Ilustroval Attila VÖRÖS. Brno: Edika, 2017. ISBN 978-80-266-1096-0.
[2] STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2009-. ISBN 978-80-247-2312-9.
3] NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽĎÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme - sbíráme - využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. Praha: Arista Books, 2015. ISBN 978-80-87867-21-1.