Hřebíček
Hřebíčkovec kořenný je stálezelený strom pěstovaný v tropech. Přestože v přírodě může dorůstat do výšky až 20 metrů, na plantážích je většinou udržován ve výšce do 5 metrů. Tento strom se pěstuje především pro vysoce ceněná nerozvinutá poupata, která jsou hojně využívána jak v léčitelství, tak v gastronomii. Z hlediska obsažených látek je důležité zmínit esenciální oleje, celou řadu minerálů, vitamíny C a K i vlákninu.
Latinský název: Caryophyllus aromaticus
Využití
Využití hřebíčku je opravdu široké. Díky obsahu eugenolu a vitamínu C má antioxidační účinky, a tudíž chrání buňky před působením oxidačního stresu. Zároveň má ale poměrně vysoké množství karvakrolu, jehož antimikrobiální, antivirové a antiflogistické (protizánětlivé) účinky oceňuje i moderní lékařství. Některé herbáře rovněž vyzdvihují pozitivní efekt na trávení a někdo může zaznamenat i zvýšenou chuť k jídlu.
Jak hřebíček používat?
V případě hřebíčku se vám nabízí opravdu velmi široké použití. Hodí se jako koření do sladkých i slaných jídel (zejména pak pečiva a sladkostí, ale je možné i využití v mase či některých omáčkách). Je možné si připravit i nálev, do nějž se většinou přidává kromě hřebíčku také skořice, šípky a jablečné slupky. Kromě toho je možné jeden či dva hřebíčky rozkousat, což zajistí správnou hygienu dutiny ústní a může pomoci při zánětu či bolavých zubech.
Zajímavosti
● Silice hřebíčku může vzbuzovat euforickou náladu, proto se po staletí využívá k vykouzlení nezapomenutelné vánoční atmosféry.
● Za ideálních podmínek může jeden strom hřebíčku vyprodukovat za sezónu až 10 kg hřebíčků.
● Rod hřebíčkovec zahrnuje až 1000 druhů hřebíčků
● Pravlastí hřebíčku je ostrov Ambon v Indonésii - právě odtud dodnes pochází ty nejkvalitnější a nejvíce ceněné hřebíčky.
Použitá literatura
[1] JONÁŠ, Josef a Jiří KUCHAŘ. Svět přírodních antibiotik: tajné zbraně rostlin : 88 přírodních zdrojů pro zdravý imunitní systém a prevenci i terapii virových, bakteriálních a plísňových infekcí. [Praha]: Eminent, 2014. ISBN 978-80-7281-479-4.
