Anýz
Bedrník anýz je jednoletá silně aromatická bylina s mírně ochmýřeným stonkem, řapíkatými listy a vejčitými plody. Svůj původ má tato rostlina v oblasti Malé Asie, ale dnes se pěstuje v téměř všech severních částech Evropy a dokonce roste i v teplejších krajinách Česka. Většinou dorůstá do výšky od 30 do 60 cm. Z hlediska obsažených látek se zde objevují silice, sliz, kyseliny kávová a chlorogenová.
Latinský název: Pimpinella anisum
Využití
V lidovém léčitelství se sice využívají kromě plodů i listy, ty však mají poměrně menší spektrum využití. Mnohé herbáře vyzdvihují obsah silic, které mohou přispívat k normální tvorbě mateřského mléka a které mají antiparazitické vlastnosti, pro něž anýz doporučují používat při léčbě kožních onemocnění. Obsažený sliz pro změnu dokáže zmírňovat vykašlávání, urychlovat trávení a žvýkání semen dokonce podle některých herbářů omezuje nepříjemný zápach z úst.
Jak anýz používat?
Asi nejznámější je v případě anýzu jeho využití v kuchyni - dává se do pečiva, červeného zelí a je možné ho přidávat i do ovocných kompotů. Lidové léčitelství vyzdvihuje nálev, v jehož případě stačí na šálek vroucí vody použít jeden gram plodů anýzu. Kromě toho je možné smícháním anýzu s alkoholem (nejčastěji koňakem nebo vodkou) vytvořit čistící ústní vodu, smícháním s medem a pšeničnými otrubami ve stejném poměru si zase připravíte domácí peeling pro mastnou pleť.
Zajímavosti o anýzu
● Jelikož je anýz silně aromatický, ve středověku se věřilo, že může léčit mor - jeho pach totiž přebije i pach smrti.
● Jelikož anýz čistí dech a přebíjí nejrůznější zápachy, byl v minulosti hojně používaný jako afrodiziakum.
● S esenciálním anýzovým olejem je třeba zacházet velmi opatrně, protože ve velkých dávkách je jedovatý - může způsobovat dokonce i otok mozku.
● Bedrník anýz je možné snadno zaměnit i se silně jedovatým bolehlavem.
Použitá literatura
[1] NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽĎÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme - sbíráme - využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. Praha: Arista Books, 2015. ISBN 978-80-87867-21-1.
[2] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.