Liberica: Když nechcete zůstat u arabiky ani robusty

Pokud jste četli náš článek zaměřený na rozdíly mezi jednotlivými druhy kávy, možná si ještě pamatujete, že hodně přes 90 % světové produkce kávy tvoří arabika a robusta. Nejsou to ale ani zdaleka jediné druhy kávy, jen se tak nějak ukázalo, že mají nejlepší vlastnosti pro pěstování a je tak možné zrna produkovat ve velkém. V tomto článku si ale představíme další druh, a sice téměř neznámou, ale chuťově jedinečnou libericu. 

Kde se liberica vzala a co je zač? 

Podobně jako arabika je označení pro kávu pocházející z kávovníku arabského, se i liberika používá pro kávová zrna z kávovníku liberského (někdy též liberijského), latinským názvem označovaného jako coffea liberica. Svůj název přitom tento kávovník dostal po státě, ve kterém byl poprvé objeven – totiž po západoafrickém státu Libérie, který se nachází poblíž Pobřeží Slonoviny, Sierry Leone a Guinei. Botaniky tehdy zaujal převážně svou mohutností, protože oproti jiným kávovníkům je násobně větší. Stromy mohou dorůst výšky až 20 metrů a dnes se pěstují zejména ve vybraných lokalitách v Indonésii a Polynésii, stejně jako v Jižní a Střední Americe. Byť zatím tvoří pouze malé procento světové produkce, poptávka po ní pozvolna roste a vzhledem k jejím vlastnostem se ani není čemu divit. 

liberica 1

Jak chutná? 

V již zmiňovaném článku o druzích kávy jsme zmiňovali, že většina spotřebitelů dnes preferuje arabiku, protože má o něco komplexnější chuťový profil než robusta. Liberica však přináší komplexní chuť stejně jako arabika, ale navíc je ještě o něco sladší a při zpracování suchou metodou v ní dominují například tóny jackfruitu. Když se po sklizni zpracuje promytou metodou, objeví se navíc ještě příjemné náznaky citrusů i čokolády. A zatímco komplexní chuť si bere ze zmíněné arabiky, z robusty si vzala lehké dřevité podtóny, které ale v případě liberiky nejsou ani zdaleka tak rušivé a spíše podtrhují jinak zajímavý a komplexní chuťový profil. 

Je v liberice budoucnost? 

Když jsme v jednom z předchozích odstavců zmiňovali, že kávovník liberský je mohutný strom, projevuje se to celou řadou věcí. Například má mohutné a poměrně hluboké kořeny, díky kterým může růst i v takových oblastech, kde se běžné arabice nemusí příliš dařit. To mohou být třeba území s horšími povětrnostními podmínkami. Zároveň je odolnější vůči teplotním změnám, takže je klidně možné, že s globálním oteplováním přijde doba, kdy bude liberica vhodnější než třeba dnes pěstované odrůdy kávy. A když se jí začne věnovat dostatečná pozornost, je klidně možné, že liberica bude stejně dobrá, nebo třeba ještě lepší než aktuálně preferovaná arabika. Budoucnost se ale v tomto ohledu předvídá jen velmi těžko. 

liberica 2

Liberica stojí za vyzkoušení 

Abychom dnešní článek uzavřeli, hodí se říct, že pokud v nějaké kavárně nebo třeba při cestách do zahraničí dostanete možnost liberiku vyzkoušet, určitě tuto možnost neodmítejte. Je to totiž neskutečně zajímavá káva, která má co nabídnout běžným konzumentům i kávovým odborníkům. Případná popularizace a zakládání nových plantáží však bude záležitostí dlouhých let, a proto zatím bude globálnímu trhu s největší pravděpodobností stále dominovat arabika. A když je řeč o arabice, přijde vám Čajová zahrada vhod. Podívejte se na naši nabídku čerstvých arabik a vyberte si z desítek dostupných káv z mnoha zemí celého světa.